Základní škola, Žebrák, Hradní 67Hradní 67, 267 53, Žebrák

Školní řád

Obsah:

  1. Ochrana osobnosti ve škole (učitel, žák)
  2. Chování žáka
  3. Distanční vzdělávání
  4. Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
  5. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka
  6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků ZŠ speciální
  7. Komisionální a opravné zkoušky, hodnocení v náhradním termínu
  8. Závěrečná ustanovení

Ochrana osobnosti ve škole (učitel, žák)

  1. Pracovníci školy mají povinnost zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu dětí, žáků a studentů a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišli do styku.
  2. Zpracování osobních údajů žáků za účelem propagace školy (webové stránky, fotografie..) je možné pouze s výslovným souhlasem zákonných zástupců.
  3. Žáci mají během vyučování vypnuté mobilní telefony. Během přestávek je možné telefony používat pro svou vlastní potřebu – mimo fotoaparáty a jinou záznamovou techniku, která slouží k pořizování obrazových a zvukových záznamů. Pořizování záznamů je v rozporu s občanským zákoníkem.

    Vzájemné vztahy mezi žáky a zaměstnanci

    1. Všichni pracovníci školy a žáci školy se vzájemně respektují, dbají o vytváření partnerských vztahů podložených vzájemnou úctou, důvěrou a spravedlností.
    2. Všichni pracovníci školy a žáci školy dbají o dodržování základních společenských pravidel a pravidel slušné a zdvořilé komunikace.
    3. Žák, který se stal obětí šikany nebo jiného násilného, ponižujícího nebo protiprávního jednání má právo oznámit takovou skutečnost kterémukoliv zaměstnanci školy a na základě tohoto oznámení má právo na okamžitou pomoc a ochranu
    4. Ve věcech osobního i školního rázu se žáci obracejí především na svého třídního učitele, v případě jeho nepřítomnosti na kteréhokoli pracovníka školy Výchovné a jiné problémy žáků jsou připraveni řešit třídní učitelé, vychovatelé, vedení školy, výchovný poradce školy.

Chování žáka

  1. Žáci dbají všech pravidel hygieny a bezpečnosti – podle svých možností.
  2. Žáci nesmí samostatně používat výtah.
  3. V jídelně se řídí žáci řádem jídelny a pokyny dozírajících osob. Zachovávají pravidla kulturního stolování (s ohledem na jejich postižení)
  4. Žáci se přezouvají do vhodné a bezpečné obuvi
  5. Do tělocvičny vstupují jen ve zvláštní sportovní obuvi a převlečeni do sportovního oděvu.
  6. Do školy žák nesmí nosit cenné věci nesouvisející s výukou, a předměty, které by mohly ohrozit zdraví a bezpečnost ostatních žáků.
  7. S mobilním telefonem nakládá žák jako s cennou věcí, nosí jej při sobě, nikde ho neodkládá, aby nedošlo k odcizení. Ve škole mohou telefon použít o přestávkách, jinak ho mají vypnutý a uložený v tašce. 8.      Užívání drog, pití alkoholu a kouření je pro žáky nepřípustné.

Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

  1. Žáci školy jsou povinni udržovat v pořádku a nepoškozené všechny věci, které tvoří zařízení školy a dále ty, které mu byly svěřeny do osobního užívání. Žák školy je povinen v určeném termínu odevzdat zapůjčené učebnice a pomůcky třídnímu učiteli.
  2. Zjistí-li žák poškození školního majetku, či on sám poškození způsobí, oznámí to okamžitě dospělé osobě.
  3. Požaduje-li škola náhradu škody po žákovi, musí poškození věci vždy prošetřit třídní učitel nebo pověřený pedagogický pracovník, který zápis o prošetření předloží vedení školy.

Distanční vzdělávání

  1. Škola musí povinně vzdělávat distančním způsobem, pokud není možná osobní přítomnost žáků ve škole z důvodů krizových nebo mimořádných opatření (opatření vlády, ministerstva zdravotnictví, krajské hygienické stanice…), nebo je z důvodu nařízení karantény znemožněna osobní přítomnost ve škole více než poloviny žáků plnících povinnou školní docházku.
  2. Vzdělávání distančním způsobem škola uskutečňuje podle příslušného ŠVP v míře odpovídající okolnostem
  3. Povinnost vzdělávat se distančně není dána v době prázdnin, dále pokud ředitelka školy rozhodne o omezení nebo přerušení provozu, nebo pokud se žák u důvodu nemoci nemůže zapojit do vzdělávání
  4. Vzdělávání bude probíhat synchronně i asynchronně po domluvě mezi školou a zákonnými zástupci žáka (někteří žáci budou vypracovávat úkoly zadané učitelem na papíře, jiní se budou individuálně nebo skupinově připojovat před video hovor nebo jiné médium…)
  5. Při výuce formou tištěných či praktických úkolů si je rodiče po domluvě budou moci vyzvednout v budově školy a zde vypracované opět vrátit.
  6. V případě potřeby škola zapůjčí potřebné vybavení (notebook, tablet, pomůcky…) -po domluvě v případě zájmu zákonných zástupců
  7. Komunikace i výsledné vypracování úkolu (pracovní list, fotografie, hlasová zpráva) mezi žákem a učitelem, popř. zákonným zástupcem se zobrazuje pouze těmto dvěma osobám. Při skupinové online výuce je přenos a záznam výuky přístupný pouze účastníkům výuky, popř. zákonným zástupcům (tím je zajištěna osobní ochrana)
  8. Zákonní zástupci žáka omlouvají neúčast svých dětí v distančním vzdělávání učiteli konkrétního předmětu nejpozději den předem

Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

  1. Žáci jsou povinni přezouvat se, dbát na hygienu, zvlášť před jídlem a použití WC. Těžce postiženým žákům je poskytována odpovídající péče a pomoc při všech sebeobslužných činnostech.
  2. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru dospělé osoby.
  3. Při přechodu žáků na místa vyučování se žáci řídí pokyny doprovázející osoby
  4. Při výuce v tělocvičně a odborných učebnách zachovávají žáci specifické bezpečností předpisy pro tyto učebny dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří chyběli.
  5. Podávání léků ve škole – škola nemá povinnost dětem podávat jakékoliv léky a léčivé prostředky. V případě, že žák potřebuje během pobytu ve škole dostávat lék, je nutné o toto písemně požádat a doložit potřebnou zprávou od lékaře. V případě kladného vyřízení žádosti je rodič povinen dostavit se do školy a sepsat zde protokol o podávání léků s pedagogy, kteří souhlasí, že léky budou podávat.
  6. Škola je povinna i přes souhlas s podáváním léků volat v život ohrožujících stavech záchrannou službu.
  7. Ve škole jsou pracovníci, kteří zastávají funkce preventistů BOZP, výchovného poradce a preventisty sociálně patologických jevů

Školní úraz

  1. Zjistí-li dospělá osoba vykonávající dohled nad žákem poranění, okamžitě ho řeší.
  2. Drobná poranění ošetří pracovník školy. Při závažnějších úrazech je přivolána lékařská pomoc nebo je zajištěn doprovod dospělou osobou k lékaři.
  3. O úrazu jsou vždy informováni zákonní zástupci žáka.
  4. Dospělá osoba, která vykonávala nad žákem dohled, provede zápis do knihy úrazů.

Zdravotní stav a nemoci žáků

Žák dochází do školy pouze zdravý, to je bez známek jakéhokoliv akutního infekčního onemocnění nebo parazitárního napadení.

  1. Za akutní infekční onemocnění se považuje
    •    Virová rýma- rýma která intenzivně žákovi vytéká z nosu
    •    Bakteriální rýma- zelená, žlutá, která vytéká z nosu a to i bez zvýšené tělesné tepoty
    •    Intenzivní kašel
    •    Onemocnění, které se vysévá vyrážkou na kůži- plané neštovice, 5. a 6. nemoc, impetigo apod..
    •    Průjem a zvracení a to i 3 dny poté, co již žák nezvrací a nemá průjem. Škola nemůže podávat dietní stravu.
    •    Zánět spojivek
    •    Zvýšená tělesná teplota nebo horečka
  2. Za parazitární onemocnění se považuje
    •    Pedikulóza (veš dětská). Žáka může škola přijmout až tehdy, je li zcela odvšivené, tedy bez živých vší a hnid. Pracovníci školy mají právo kontrolovat žákům vlasy.
    •    Roup dětský
    •    Svrab
  1. Základní škola má právo ihned a kdykoliv během dne odeslat žáka do domácího léčení, pokud má podezření, že je žák akutně nemocný nebo má parazitární onemocnění.
  2. Škola má povinnost oddělit nemocného žáka od kolektivu zdravých žáků.
  3. Rodiče mají povinnost škole nahlásit infekční nebo parazitární onemocnění u svého dítěte, aby se zamezilo dalšímu šíření.
  4. Na základě informací od rodičů má škola povinnost informovat ostatní rodiče, že se ve škole vyskytlo onemocnění. Oznámení probíhá formou obecného písemného oznámení.

Chronická onemocnění žáka

Pokud má žák chronické onemocnění, která lze zaměnit s běžným onemocněním, jako je např. alergie a z toho vyplývající alergická rýma, kašel a zánět spojivek, je nutné škole předložit potvrzení lékaře specialisty, že má žák zmíněné chronické potíže, jinak bude považováno za nemocné a bude odesláno do domácího léčení.

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků ZŠ

Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka.
Předmětem hodnocení jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacích předmětech v souladu s požadavky učebních osnov nebo individuálního vzdělávacího plánu.
Smyslem klasifikace je jednak zobrazit aktuální úroveň dosažených výsledků (s přihlédnutím k dalším faktorům), jednak podpořit jeho sebevědomí a motivaci k dalšímu učení.

Pravidla hodnocení

  • zohledňujeme druh a stupeň postižení, zdravotní stav, individuální a věkové zvláštnosti a přihlížíme ke kvalitě jeho výchovného prostředí
  • hodnocení z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení osobnosti a chování žáka
  • při prověřování úrovně získaných vědomostí a dovedností volíme přiměřenou formu, mimo zkoušek hodnotíme též ve výuce během celého školního roku bezprostředně po vykonání jednotlivé úlohy
  • hodnotíme pouze učivo dostatečně procvičené
  • snažíme se v maximální míře využívat formu samostatného opravování chyb
  • správnost a objektivitu hodnocení lze ověřit porovnáváním zaznamenaných hodnocení v žákovské knížce, rozborem jeho prací (žákovské portfolio) a videozáznamů z vyučovacích hodin; učitel je povinen vést soustavnou evidenci o hodnocení žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkového hodnocení žáka i způsob hodnocení

Získávání podkladů pro hodnocení

  • soustavným diagnostickým pozorováním žáka
  • sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
  • různými druhy zkoušek
  • prověřováním vědomostí, dovedností a návyků (praktické, motorické, komunikační, grafické, písemné) v běžných dílčích úlohách
  • analýzou výsledků s ohledem na postižení žáka
  • konzultacemi s ostatními učiteli, s PPP, s SPC
  • rozhovory se zákonnými zástupci žáka
  • sebehodnocením žáka

V případě dlouhodobé absence žáka (nemoc, rekonvalescence, vyloučení z kolektivu ze zdravotních důvodů apod.) je možné hodnotit domácí práce (úlohy zadané učitelkou, videozáznam z domácí činnosti, on-line test, konzultace přes skype nebo jiná média). Tyto informace jsou pouze doplněním hodnocení z běžné školní praxe či činností vykonávaných v přímém kontaktu s učitelem.

Průběžné hodnocení

Žáky hodnotíme během školního roku průběžným hodnocením ve všech předmětech. V průběhu vyučování následuje hodnocení nejčastěji hned po vykonané činnosti – buď klasifikací, nebo slovně, popř. využitím jiných motivačních prostředků. Výsledky pravidelné činnosti jsou ukládány v žákovském portfoliu (práce žáka, videozáznamy z výuky…) a jsou zapisovány do žákovské knížky. Hodnotit do žákovské knížky je možno pětistupňovou klasifikací, nebo slovním hodnocením – formu volí vyučující předmětu. Mimo toho má rodič možnost informovat se osobně v době konzultačních hodin. V případě potřeby informujeme rodiče neprodleně (s řadou rodičů se setkáváme každodenně při předávání dětí). Vždy jedenkrát za čtvrtletí je pak žák hodnocen souhrnným hodnocením (do žákovské knížky nebo na vysvědčení).

Sebehodnocení

Cílem sebehodnocení je lépe posuzovat vlastní schopnosti a možnosti, vyhledávat chyby a pracovat s nimi. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení přiměřenou formou (např. porovnávání prací v portfóliu žáka, grafická označení výsledků, vedení přehledů správných odpovědí, úspěšných a neúspěšných řešení úloh apod.) s přihlédnutí k jejich možnostem a schopnostem.  Kritéria hodnocení zprostředkovaná učitelem by měla být žákovi srozumitelná a přizpůsobená jeho úrovni – tak, aby mu byla nápomocna při sebehodnocení.

Hodnocení na vysvědčení

Na vysvědčení je žák v každém předmětu hodnocen pětistupňovou klasifikací nebo slovním hodnocením. Podle kritérií hodnocení určí vyučující stupeň hodnocení a zvolí formu. V předmětu, který vyučuje více vyučujících, určují tito vyučující hodnocení žáka po konzultaci a vzájemné dohodě (formu i výsledné zhodnocení).
Na konci prvního pololetí je též možné hodnotit výsledky vzdělávání žáka souhrnně za všechny předměty slovní formou. Toto hodnocení vyučující převede na klasifikační stupeň (pouze jedna známka) a zaznamená ho do školní matriky. V případě, že žáka vyučuje více vyučujících, rozhoduje o způsobu hodnocení třídní učitel, na hodnocení se pak podílejí všichni vyučující, klasifikační stupeň určí po vzájemné dohodě.

Slovní hodnocení

Slovní hodnocení využíváme především v případech, kdy je žák vyučován podle IVP s úpravou výstupů a je třeba konkrétně zaznamenat obsah výuky a dosažení výstupů obsažených v IVP. Slovní hodnocení vždy obsahuje konkrétní údaje o očekávaných výstupech ŠVP nebo IVP a jejich dosažení, zaznamenává individuální pokrok. Dále zahrnuje hodnocení přístupu žáka ke vzdělávání, naznačení dalšího rozvoje žáka, zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Učitel do katalogových listů a třídního výkazu poznamená, že byl žák hodnocen slovně a zároveň uvede klasifikační stupeň, který danému hodnocení odpovídá.

Kritéria hodnocení

  • dosažení jednotlivých výstupů (ŠVP nebo IVP)
  • osobní pokrok a posun žáka, porovnání aktuálního výkonu s předchozími výsledky žáka
  • samostatnost žáka, schopnost adaptace a sebeobsluhy, tvořivost
  • schopnost řešit problémové situace odpovídající mentální úrovni žáka
  • přístup žáka k předmětu, aktivita, vynaložené úsilí a snaha
  • dovednost spolupracovat, míra socializace
  • dodržování pravidel bezpečnosti
  • v předmětech výchovného zaměření zohlednit vlohy žáka

Klasifikační stupně

stupeň 1 – výborný
Žák osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů správně nebo s menšími chybami. Ústní a písemný projev je zpravidla správný a výstižný. Žák je schopen samostatně pracovat po předběžném návodu učitele. Výsledky jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky.

stupeň 2 – chvalitebný
Žák osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů s menšími chybami. Ústní a písemný projev má drobné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Žák je schopen pracovat s menšími obtížemi po předběžném návodu učitele.

stupeň 3 – dobrý
Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků závažné mezery. Své vědomosti dokáže uplatnit jen za pomoci učitele. Jeho ústní a písemný projev je málo rozvinutý. Žák je schopen plnit úkoly pod dohledem učitele. Myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé. Ve výuce vyžaduje pomoc nebo podporu.
stupeň

4 – dostatečný
Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků četné a závažné mezery. Své vědomosti dokáže uplatnit velmi omezeně a jen za stálé pomoci učitele. Jeho ústní a písemný projev je nerozvinutý. Závažné nedostatky a chyby dovede s pomocí učitele opravit.
stupeň

5 – nedostatečný
Žák si předepsané učivo neosvojil. Jeho ústní a písemný projev je nevyhovující. Žák není schopen pracovat ani s trvalou pomocí učitele. Nedostatky nedovede opravit ani s pomocí učitele.
Při hodnocení výchov posuzujeme výsledky práce žáka s ohledem na jeho individuální možnosti a vlohy. Hodnotíme zde především přístup, snahu a individuální posun.

Hodnocení chování

V průběhu školního roku učitel směruje žáka k žádoucímu chování, k osvojení základních norem. Reakce učitele na chování žáka je zároveň metodou i hodnocením. Probíhá průběžně v běžných situacích školního života. S problematickým chováním učitel zavčasu seznámí zákonné zástupce a společně s nimi hledají možné příčiny, dohodnou se na výchovných postupech.
Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:
1. – velmi dobré
2. – uspokojivé
3. – neuspokojivé
V odůvodněných případech lze chování žáka neklasifikovat, nebo hodnotit slovně (především v případech, kdy problémy v chování žáka vycházejí z jeho postižení).

Kritéria pro hodnocení chování

Kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel chování (školní řád) a obecných norem chování.

Stupeň 1 – velmi dobré
Žák respektuje ustanovení školního řádu a osvojil si základní pravidla společenského chování, která dodržuje ve škole i na veřejnosti. Projevuje dobrý vztah k učitelům i spolužákům. Je přístupný výchovnému působení, snaží se napravit chyby.

Stupeň 2 – uspokojivé
Žák se dopustil závažného přestupku, nebo se dopouští opakovaně méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu a pravidlům společenského soužití ve škole i na veřejnosti. Ohrožuje bezpečnost a zdraví své, nebo jiných osob.

Stupeň 3 – neuspokojivé
Žák se dopouští závažných přestupků proti školnímu řádu, nerespektuje pravidla společenského soužití a porušuje právní normy. Přes udělení opatření k posílení kázně pokračuje v asociálním chování a nemá snahu své chyby napravit.

Celkový prospěch

Celkový prospěch žáka je hodnocen ve všech ročnících těmito stupni:

  • prospěl s vyznamenáním: není-li  v žádném povinném předmětu hodnocen na vysvědčení stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré
  • prospěl: není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný
  • neprospěl: je-li v některém povinném předmětu hodnocen na vysvědčení stupněm nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí
  • nehodnocen: není-li žáka možné hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků ZŠ speciální

Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka.
Předmětem hodnocení jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacích předmětech v souladu s požadavky učebních osnov nebo individuálního vzdělávacího plánu.
Smyslem hodnocení je jednak zobrazit aktuální úroveň dosažených výsledků (s přihlédnutím k dalším faktorům), jednak podpořit jeho sebevědomí a motivaci k dalšímu učení.
Předmět Řečová výchova se na vysvědčení nehodnotí.

Pravidla hodnocení

  • zohledňujeme druh a stupeň postižení, zdravotní stav, individuální a věkové zvláštnosti a přihlížíme ke kvalitě jeho výchovného prostředí
  • hodnocení z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení osobnosti a chování žáka
  • při prověřování úrovně získaných vědomostí a dovedností volíme vždy formu, která vyhovuje žákovi
  • hodnotíme především průběžně ve výuce během celého školního roku bezprostředně po vykonání jednotlivé úlohy
  • hodnotíme pouze učivo dostatečně procvičené
  • snažíme se v maximální míře využívat formu samostatného opravování chyb
  • správnost a objektivitu hodnocení lze ověřit porovnáváním zaznamenaných hodnocení v žákovské knížce, rozborem jeho prací (žákovské portfolio) a videozáznamů z vyučovacích hodin; učitel je povinen vést soustavnou evidenci o hodnocení žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkového hodnocení žáka i způsob hodnocení

Získávání podkladů pro hodnocení

  • soustavným diagnostickým pozorováním žáka, portfolio
  • sledováním výkonů žáka
  • prověřováním vědomostí, dovedností a návyků (praktické, motorické, komunikační, grafické, písemné) v běžných dílčích úlohách
  • analýzou výsledků s ohledem na postižení žáka
  • konzultacemi s ostatními učiteli, s PPP, s SPC
  • rozhovory se zákonnými zástupci žáka

V případě dlouhodobé absence žáka (nemoc, rekonvalescence, vyloučení z kolektivu ze zdravotních důvodů apod.) je možné hodnotit domácí práce (úlohy zadané učitelkou, videozáznam z domácí činnosti, konzultace přes skype nebo jiná média).

Průběžné hodnocení

Žáky hodnotíme během školního roku průběžným hodnocením ve všech předmětech (včetně Řečové výchovy, jež se na vysvědčení nehodnotí). Posuzujeme dílčí výsledky a projevy žáka. V průběhu vyučování následuje toto hodnocení po každé vykonané činnosti – buď slovně, nebo využitím jiných prostředků, které jsou žákům srozumitelné – obrázky, razítka, smajlíci, bonbon apod., aby byli žáci motivováni k činnosti; u žáků s odpovídajícími rozumovými schopnostmi lze použít i pětistupňovou klasifikaci (jde především o motivační charakter).

Výsledky pravidelné činnosti jsou ukládány v žákovském portfoliu (práce žáka, videozáznamy z výuky..) a jsou zapisovány do žákovské knížky. Hodnotit do žákovské knížky je možno pětistupňovou klasifikací, nebo slovním hodnocením – formu volí vyučující předmětu. Mimo toho má rodič možnost informovat se osobně v době konzultačních hodin. V případě potřeby informujeme rodiče neprodleně (s řadou rodičů se setkáváme každodenně při předávání dětí). Vždy jedenkrát za čtvrtletí je pak žák hodnocen souhrnným hodnocením – do žákovské knížky nebo na vysvědčení.

Sebehodnocení

Cílem sebehodnocení je lépe posuzovat vlastní schopnosti a možnosti, vyhledávat chyby a pracovat s nimi. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení přiměřenou formou, s přihlédnutí k jejich možnostem a schopnostem verbálního i neverbálního projevu (mimické projevy, obrázkové symboly, smajlíci….). Kritéria hodnocení zprostředkovaná učitelem by měla být žákovi srozumitelná a přizpůsobená jeho úrovni – tak, aby mu byla nápomocna při sebehodnocení.

Hodnocení na vysvědčení

Podle kritérií hodnocení určí učitel stupeň hodnocení a zvolí formu hodnocení – užší, nebo širší slovní hodnocení. V předmětu, který vyučuje více vyučujících, určují tito vyučující hodnocení žáka po konzultaci a vzájemné dohodě (formu i výsledné zhodnocení).

Na konci prvního pololetí je též možné hodnotit výsledky vzdělávání žáka souhrnně za všechny předměty širším slovním hodnocením – po dohodě všech vyučujících.
Předmět Řečová výchova není na vysvědčení hodnocen.

Užší slovní hodnocení

Vycházíme z pětistupňové úrovně – obdobně jako při klasifikaci. Ve všech předmětech používáme stejnou formulaci pro označení jednotlivých stupňů.

předmětstupeň 1stupeň 2stupeň 3stupeň 4 stupeň 5
všechny předmětyučivo dobře zvládáučivo zvládáučivo zvládá s pomocíučivo zvládá pouze s trvalou pomocíučivo dosud nezvládá

Širší slovní hodnocení

Širší slovní hodnocení využíváme především v případech, kdy je žák vyučován podle IVP s úpravou výstupů a je třeba konkrétně zaznamenat obsah výuky a dosažení výstupů obsažených v IVP.
Slovní hodnocení vždy obsahuje konkrétní údaje o očekávaných výstupech ŠVP nebo IVP a jejich dosažení, zaznamenává individuální pokrok. Z formulace musí být jasné, zda žák plní alespoň nejnižší hranice stanovených výstupů a tím pádem „prospěje“. Pokud žák výstupy neplní ani s trvalou dopomocí, musí to být v hodnocení uvedeno přímo formulací „výstupy neplní“. Hodnocení dále zahrnuje přístup žáka ke vzdělávání, naznačení dalšího rozvoje žáka, zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Kritéria hodnocení

– dosažení jednotlivých výstupů (ŠVP nebo IVP)
– osobní pokrok a posun žáka, porovnání aktuálního výkonu s předchozími výsledky žáka
– samostatnost žáka, schopnost adaptace a sebeobsluhy, tvořivost
– schopnost řešit problémové situace odpovídající mentální úrovni žáka
– přístup žáka k předmětu, aktivita, vynaložené úsilí a snaha
– dovednost spolupracovat, míra socializace
– dodržování pravidel bezpečnosti

Hodnocení chování

V průběhu školního roku učitel směruje žáka k žádoucímu chování, k osvojení základních norem. Reakce učitele na chování žáka je zároveň metodou i hodnocením. Probíhá průběžně v běžných situacích školního života. S problematickým chováním učitel zavčasu seznámí zákonné zástupce a společně s nimi hledají možné příčiny, dohodnou se na výchovných postupech.
Na vysvědčení se chování hodnotí těmito stupni a formulacemi užšího slovního hodnocení :

1. – velmi dobré
2. – uspokojivé
3. – neuspokojivé

V odůvodněných případech lze chování žáka hodnotit širším slovním hodnocením (především v případech, kdy problémy v chování žáka vycházejí z jeho postižení ).

Kritéria pro hodnocení chování

Stupeň 1 – velmi dobré
Žák v rámci svých mentálních možností respektuje základní pravidla společenského chování, která dodržuje ve škole i na veřejnosti. Projevuje dobrý vztah k učitelům a spolužákům. Je přístupný výchovnému působení.

Stupeň 2 – uspokojivé
Žák se dopouští opakovaně méně závažných přestupků proti pravidlům společenského soužití ve škole i na veřejnosti. Ohrožuje bezpečnost a zdraví své, nebo jiných osob.

Stupeň 3 – neuspokojivý
Žák se dopouští závažných přestupků, opakovaně výrazně nerespektuje pravidla společenského soužití. Přes udělení opatření k posílení kázně pokračuje v asociálním chování. Selhávají všechny nápravné přístupy.

Celkový prospěch

Celkový prospěch žáka je hodnocen ve všech ročnících těmito stupni:

prospěl
není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při použití širšího slovního hodnocení formulací „výstupy neplní“, při použití užšího slovního hodnocení není hodnocen formulací pro stupeň 5

neprospěl
je-li alespoň v jednom předmětu hodnocen při použití širšího slovního hodnocení formulací „výstupy neplní“, při použití užšího slovního hodnocení formulací pro stupeň 5 nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí

nehodnocen
není-li žáka možné hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem

Komisionální a opravné zkoušky, hodnocení v náhradním termínu

Komisionální zkouška

  1. Má- li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

Opravná zkouška

  1. Opravné zkoušky konají:
    – žáci 9. ročníků, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů
    – žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy
  2. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením
  3. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku do 31. srpna. Termín opravných zkoušek určí ředitel školy, žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Jedná se o zkoušku komisionální.
  4. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl.
  5. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí

Hodnocení v náhradním termínu

  1. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
  2. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník (žák ZŠ), nebo desátý ročník (žák ZŠ speciální).
  3. Zkoušky v náhradním termínu nejsou zkoušky komisionální.

Závěrečná ustanovení

  1. Školní řád platí do odvolání

Mgr. Jana Křikavová
ředitelka školy