Základní škola, Žebrák, Hradní 67

Školní řád

Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka. 
Předmětem hodnocení jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacích předmětech v souladu s požadavky učebních osnov nebo individuálního vzdělávacího plánu.
Smyslem hodnocení je jednak zobrazit aktuální úroveň dosažených výsledků (s přihlédnutím k dalším faktorům), jednak podpořit jeho sebevědomí a motivaci k dalšímu učení. 
Předmět Řečová výchova se na vysvědčení nehodnotí.

Pravidla hodnocení

  • zohledňujeme druh a stupeň postižení, zdravotní stav, individuální a věkové zvláštnosti a přihlížíme ke kvalitě jeho výchovného prostředí
  • hodnocení z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení osobnosti a chování žáka
  • při prověřování úrovně získaných vědomostí a dovedností volíme vždy formu, která vyhovuje žákovi
  • hodnotíme především průběžně ve výuce během celého školního roku bezprostředně po vykonání jednotlivé úlohy
  • hodnotíme pouze učivo dostatečně procvičené
  • snažíme se v maximální míře využívat formu samostatného opravování chyb
  • správnost a objektivitu hodnocení lze ověřit porovnáváním zaznamenaných hodnocení v žákovské knížce, rozborem jeho prací (žákovské portfolio) a videozáznamů z vyučovacích hodin; učitel je povinen vést soustavnou evidenci o hodnocení žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkového hodnocení žáka i způsob hodnocení

Získávání podkladů pro hodnocení 

  • soustavným diagnostickým pozorováním žáka, portfolio
  • sledováním výkonů žáka
  • prověřováním vědomostí, dovedností a návyků (praktické, motorické, komunikační, grafické, písemné) v běžných dílčích úlohách
  • analýzou výsledků s ohledem na postižení žáka
  • konzultacemi s ostatními učiteli, s PPP, s SPC
  • rozhovory se zákonnými zástupci žáka

V případě dlouhodobé absence žáka (nemoc, rekonvalescence, vyloučení z kolektivu ze zdravotních důvodů apod.) je možné hodnotit domácí práce (úlohy zadané učitelkou, videozáznam z domácí činnosti, konzultace přes skype nebo jiná média).

Průběžné hodnocení

Žáky hodnotíme během školního roku průběžným hodnocením ve všech předmětech (včetně Řečové výchovy, jež se na vysvědčení nehodnotí). Posuzujeme dílčí výsledky a projevy žáka. V průběhu vyučování následuje toto hodnocení po každé vykonané činnosti – buď slovně, nebo využitím jiných prostředků, které jsou žákům srozumitelné – obrázky, razítka, smajlíci, bonbon apod., aby byli žáci motivováni k činnosti; u žáků s odpovídajícími rozumovými schopnostmi lze použít i pětistupňovou klasifikaci (jde především o motivační charakter). 

Výsledky pravidelné činnosti jsou ukládány v žákovském portfoliu (práce žáka, videozáznamy z výuky..) a jsou zapisovány do žákovské knížky. Hodnotit do žákovské knížky je možno pětistupňovou klasifikací, nebo slovním hodnocením – formu volí vyučující předmětu. Mimo toho má rodič možnost informovat se osobně v době konzultačních hodin. V případě potřeby informujeme rodiče neprodleně (s řadou rodičů se setkáváme každodenně při předávání dětí). Vždy jedenkrát za čtvrtletí je pak žák hodnocen souhrnným hodnocením - do žákovské knížky nebo na vysvědčení. 

Sebehodnocení

Cílem sebehodnocení je lépe posuzovat vlastní schopnosti a možnosti, vyhledávat chyby a pracovat s nimi. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení přiměřenou formou, s přihlédnutí k jejich možnostem a schopnostem verbálního i neverbálního projevu (mimické projevy, obrázkové symboly, smajlíci….). Kritéria hodnocení zprostředkovaná učitelem by měla být žákovi srozumitelná a přizpůsobená jeho úrovni – tak, aby mu byla nápomocna při sebehodnocení.

Hodnocení na vysvědčení

Podle kritérií hodnocení určí učitel stupeň hodnocení a zvolí formu hodnocení - užší, nebo širší slovní hodnocení. V předmětu, který vyučuje více vyučujících, určují tito vyučující hodnocení žáka po konzultaci a vzájemné dohodě (formu i výsledné zhodnocení).

Na konci prvního pololetí je též možné hodnotit výsledky vzdělávání žáka souhrnně za všechny předměty širším slovním hodnocením – po dohodě všech vyučujících. 
Předmět Řečová výchova není na vysvědčení hodnocen.

Užší slovní hodnocení

Vycházíme z pětistupňové úrovně – obdobně jako při klasifikaci. Ve všech předmětech používáme stejnou formulaci pro označení jednotlivých stupňů.

předmět     stupeň 1 stupeň 2 stupeň 3 stupeň 4  stupeň 5
všechny předměty učivo dobře zvládá učivo zvládá učivo zvládá s pomocí učivo zvládá pouze s trvalou pomocí učivo dosud nezvládá

Širší slovní hodnocení

Širší slovní hodnocení využíváme především v případech, kdy je žák vyučován podle IVP s úpravou výstupů a je třeba konkrétně zaznamenat obsah výuky a dosažení výstupů obsažených v IVP. 
Slovní hodnocení vždy obsahuje konkrétní údaje o očekávaných výstupech ŠVP nebo IVP a jejich dosažení, zaznamenává individuální pokrok. Z formulace musí být jasné, zda žák plní alespoň nejnižší hranice stanovených výstupů a tím pádem „prospěje“. Pokud žák výstupy neplní ani s trvalou dopomocí, musí to být v hodnocení uvedeno přímo formulací „výstupy neplní“. Hodnocení dále zahrnuje přístup žáka ke vzdělávání, naznačení dalšího rozvoje žáka, zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 

Kritéria hodnocení

- dosažení jednotlivých výstupů (ŠVP nebo IVP)
- osobní pokrok a posun žáka, porovnání aktuálního výkonu s předchozími výsledky žáka
- samostatnost žáka, schopnost adaptace a sebeobsluhy, tvořivost
- schopnost řešit problémové situace odpovídající mentální úrovni žáka
- přístup žáka k předmětu, aktivita, vynaložené úsilí a snaha
- dovednost spolupracovat, míra socializace
- dodržování pravidel bezpečnosti

Hodnocení chování

V průběhu školního roku učitel směruje žáka k žádoucímu chování, k osvojení základních norem. Reakce učitele na chování žáka je zároveň metodou i hodnocením. Probíhá průběžně v běžných situacích školního života. S problematickým chováním učitel zavčasu seznámí zákonné zástupce a společně s nimi hledají možné příčiny, dohodnou se na výchovných postupech.
Na vysvědčení se chování hodnotí těmito stupni a formulacemi užšího slovního hodnocení : 

1. – velmi dobré
2. – uspokojivé
3. – neuspokojivé

V odůvodněných případech lze chování žáka hodnotit širším slovním hodnocením (především v případech, kdy problémy v chování žáka vycházejí z jeho postižení ). 

Kritéria pro hodnocení chování

Stupeň 1 – velmi dobré
Žák v rámci svých mentálních možností respektuje základní pravidla společenského chování, která dodržuje ve škole i na veřejnosti. Projevuje dobrý vztah k učitelům a spolužákům. Je přístupný výchovnému působení.

Stupeň 2 – uspokojivé
Žák se dopouští opakovaně méně závažných přestupků proti pravidlům společenského soužití ve škole i na veřejnosti. Ohrožuje bezpečnost a zdraví své, nebo jiných osob.

Stupeň 3 – neuspokojivý
Žák se dopouští závažných přestupků, opakovaně výrazně nerespektuje pravidla společenského soužití. Přes udělení opatření k posílení kázně pokračuje v asociálním chování. Selhávají všechny nápravné přístupy.

Celkový prospěch

Celkový prospěch žáka je hodnocen ve všech ročnících těmito stupni:

prospěl
není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při použití širšího slovního hodnocení formulací „výstupy neplní“, při použití užšího slovního hodnocení není hodnocen formulací pro stupeň 5

neprospěl
je-li alespoň v jednom předmětu hodnocen při použití širšího slovního hodnocení formulací „výstupy neplní“, při použití užšího slovního hodnocení formulací pro stupeň 5 nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí

nehodnocen
není-li žáka možné hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem