Základní škola, Žebrák, Hradní 67

Školní řád

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků ZŠ

Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka. 
Předmětem hodnocení jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacích předmětech v souladu s požadavky učebních osnov nebo individuálního vzdělávacího plánu.
Smyslem klasifikace je jednak zobrazit aktuální úroveň dosažených výsledků (s přihlédnutím k dalším faktorům), jednak podpořit jeho sebevědomí a motivaci k dalšímu učení.

Pravidla hodnocení

  • zohledňujeme druh a stupeň postižení, zdravotní stav, individuální a věkové zvláštnosti a přihlížíme ke kvalitě jeho výchovného prostředí
  • hodnocení z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení osobnosti a chování žáka
  • při prověřování úrovně získaných vědomostí a dovedností volíme přiměřenou formu, mimo zkoušek hodnotíme též ve výuce během celého školního roku bezprostředně po vykonání jednotlivé úlohy
  • hodnotíme pouze učivo dostatečně procvičené
  • snažíme se v maximální míře využívat formu samostatného opravování chyb
  • správnost a objektivitu hodnocení lze ověřit porovnáváním zaznamenaných hodnocení v žákovské knížce, rozborem jeho prací (žákovské portfolio) a videozáznamů z vyučovacích hodin; učitel je povinen vést soustavnou evidenci o hodnocení žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkového hodnocení žáka i způsob hodnocení

Získávání podkladů pro hodnocení

  • soustavným diagnostickým pozorováním žáka
  • sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
  • různými druhy zkoušek
  • prověřováním vědomostí, dovedností a návyků (praktické, motorické, komunikační, grafické, písemné) v běžných dílčích úlohách
  • analýzou výsledků s ohledem na postižení žáka
  • konzultacemi s ostatními učiteli, s PPP, s SPC
  • rozhovory se zákonnými zástupci žáka
  • sebehodnocením žáka

V případě dlouhodobé absence žáka (nemoc, rekonvalescence, vyloučení z kolektivu ze zdravotních důvodů apod.) je možné hodnotit domácí práce (úlohy zadané učitelkou, videozáznam z domácí činnosti, on-line test, konzultace přes skype nebo jiná média). Tyto informace jsou pouze doplněním hodnocení z běžné školní praxe či činností vykonávaných v přímém kontaktu s učitelem.

Průběžné hodnocení

Žáky hodnotíme během školního roku průběžným hodnocením ve všech předmětech. V průběhu vyučování následuje hodnocení nejčastěji hned po vykonané činnosti – buď klasifikací, nebo slovně, popř. využitím jiných motivačních prostředků. Výsledky pravidelné činnosti jsou ukládány v žákovském portfoliu (práce žáka, videozáznamy z výuky...) a jsou zapisovány do žákovské knížky. Hodnotit do žákovské knížky je možno pětistupňovou klasifikací, nebo slovním hodnocením – formu volí vyučující předmětu. Mimo toho má rodič možnost informovat se osobně v době konzultačních hodin. V případě potřeby informujeme rodiče neprodleně (s řadou rodičů se setkáváme každodenně při předávání dětí). Vždy jedenkrát za čtvrtletí je pak žák hodnocen souhrnným hodnocením (do žákovské knížky nebo na vysvědčení). 

Sebehodnocení

Cílem sebehodnocení je lépe posuzovat vlastní schopnosti a možnosti, vyhledávat chyby a pracovat s nimi. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení přiměřenou formou (např. porovnávání prací v portfóliu žáka, grafická označení výsledků, vedení přehledů správných odpovědí, úspěšných a neúspěšných řešení úloh apod.) s přihlédnutí k jejich možnostem a schopnostem.  Kritéria hodnocení zprostředkovaná učitelem by měla být žákovi srozumitelná a přizpůsobená jeho úrovni – tak, aby mu byla nápomocna při sebehodnocení.

Hodnocení na vysvědčení

Na vysvědčení je žák v každém předmětu hodnocen pětistupňovou klasifikací nebo slovním hodnocením. Podle kritérií hodnocení určí vyučující stupeň hodnocení a zvolí formu. V předmětu, který vyučuje více vyučujících, určují tito vyučující hodnocení žáka po konzultaci a vzájemné dohodě (formu i výsledné zhodnocení). 
Na konci prvního pololetí je též možné hodnotit výsledky vzdělávání žáka souhrnně za všechny předměty slovní formou. Toto hodnocení vyučující převede na klasifikační stupeň (pouze jedna známka) a zaznamená ho do školní matriky. V případě, že žáka vyučuje více vyučujících, rozhoduje o způsobu hodnocení třídní učitel, na hodnocení se pak podílejí všichni vyučující, klasifikační stupeň určí po vzájemné dohodě.

Slovní hodnocení

Slovní hodnocení využíváme především v případech, kdy je žák vyučován podle IVP s úpravou výstupů a je třeba konkrétně zaznamenat obsah výuky a dosažení výstupů obsažených v IVP. Slovní hodnocení vždy obsahuje konkrétní údaje o očekávaných výstupech ŠVP nebo IVP a jejich dosažení, zaznamenává individuální pokrok. Dále zahrnuje hodnocení přístupu žáka ke vzdělávání, naznačení dalšího rozvoje žáka, zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Učitel do katalogových listů a třídního výkazu poznamená, že byl žák hodnocen slovně a zároveň uvede klasifikační stupeň, který danému hodnocení odpovídá.

Kritéria hodnocení 

  • dosažení jednotlivých výstupů (ŠVP nebo IVP)
  • osobní pokrok a posun žáka, porovnání aktuálního výkonu s předchozími výsledky žáka
  • samostatnost žáka, schopnost adaptace a sebeobsluhy, tvořivost
  • schopnost řešit problémové situace odpovídající mentální úrovni žáka
  • přístup žáka k předmětu, aktivita, vynaložené úsilí a snaha
  • dovednost spolupracovat, míra socializace
  • dodržování pravidel bezpečnosti
  • v předmětech výchovného zaměření zohlednit vlohy žáka

Klasifikační stupně

stupeň 1 – výborný
Žák osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů správně nebo s menšími chybami. Ústní a písemný projev je zpravidla správný a výstižný. Žák je schopen samostatně pracovat po předběžném návodu učitele. Výsledky jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky.

stupeň 2 – chvalitebný
Žák osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů s menšími chybami. Ústní a písemný projev má drobné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Žák je schopen pracovat s menšími obtížemi po předběžném návodu učitele.

stupeň 3 – dobrý
Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků závažné mezery. Své vědomosti dokáže uplatnit jen za pomoci učitele. Jeho ústní a písemný projev je málo rozvinutý. Žák je schopen plnit úkoly pod dohledem učitele. Myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé. Ve výuce vyžaduje pomoc nebo podporu.
stupeň

4 – dostatečný
Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků četné a závažné mezery. Své vědomosti dokáže uplatnit velmi omezeně a jen za stálé pomoci učitele. Jeho ústní a písemný projev je nerozvinutý. Závažné nedostatky a chyby dovede s pomocí učitele opravit.
stupeň

5 – nedostatečný
Žák si předepsané učivo neosvojil. Jeho ústní a písemný projev je nevyhovující. Žák není schopen pracovat ani s trvalou pomocí učitele. Nedostatky nedovede opravit ani s pomocí učitele.
Při hodnocení výchov posuzujeme výsledky práce žáka s ohledem na jeho individuální možnosti a vlohy. Hodnotíme zde především přístup, snahu a individuální posun.

Hodnocení chování

V průběhu školního roku učitel směruje žáka k žádoucímu chování, k osvojení základních norem. Reakce učitele na chování žáka je zároveň metodou i hodnocením. Probíhá průběžně v běžných situacích školního života. S problematickým chováním učitel zavčasu seznámí zákonné zástupce a společně s nimi hledají možné příčiny, dohodnou se na výchovných postupech.
Chování žáka se klasifikuje těmito stupni: 
1. – velmi dobré
2. – uspokojivé
3. – neuspokojivé
V odůvodněných případech lze chování žáka neklasifikovat, nebo hodnotit slovně (především v případech, kdy problémy v chování žáka vycházejí z jeho postižení). 

Kritéria pro hodnocení chování

Kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel chování (školní řád) a obecných norem chování. 

Stupeň 1 – velmi dobré
Žák respektuje ustanovení školního řádu a osvojil si základní pravidla společenského chování, která dodržuje ve škole i na veřejnosti. Projevuje dobrý vztah k učitelům i spolužákům. Je přístupný výchovnému působení, snaží se napravit chyby.

Stupeň 2 – uspokojivé
Žák se dopustil závažného přestupku, nebo se dopouští opakovaně méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu a pravidlům společenského soužití ve škole i na veřejnosti. Ohrožuje bezpečnost a zdraví své, nebo jiných osob.

Stupeň 3 – neuspokojivé
Žák se dopouští závažných přestupků proti školnímu řádu, nerespektuje pravidla společenského soužití a porušuje právní normy. Přes udělení opatření k posílení kázně pokračuje v asociálním chování a nemá snahu své chyby napravit.

Celkový prospěch

Celkový prospěch žáka je hodnocen ve všech ročnících těmito stupni:

  • prospěl s vyznamenáním: není-li  v žádném povinném předmětu hodnocen na vysvědčení stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré
  • prospěl: není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný
  • neprospěl: je-li v některém povinném předmětu hodnocen na vysvědčení stupněm nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí
  • nehodnocen: není-li žáka možné hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem